Andělův blog

Tak daleko a přitom tak blízko
 

Máte mě rádi?


Přišel domů. ,,Sam?“ zavolal, ale nikdo se mu neozýval. Prošel celý dům, ale nikde jí nenašel, zbylo mu jediné místo, vylezl nahoru na terasu, seděla tam a čas od času se otřásla. ,,Sam, co tady děláš?“ Otočila se, poznal, že má v očích slzy. ,,Tys plakala?“ Přikývla. ,,Proč?“
,,Chtěla jsem ti dát dítě, nemůžu Jacku.“
,,Sam?“
,,Jsem neplodná.“ Rozplakala se. ,,,,Sam,“ objal jí. ,,Neplač zlato, neplač.“
,,Nemáš mě rád,“ vzlykala. ,,To není pravda Sam, miluji tě.“ Tišil jí.
Vánoce se pomalu, ale jistě blížili. Sam nesla tašku s nákupem do auta, zahlédla za sebou pohyb a otočila se. ,,Hej počkej!“ Malá dívka vyšla z úkrytu. Vypadala hrozně, byla špinavá, šaty měla, roztrhané a celá se třásla zimou. ,,Kdo jste?“ zeptalo se děvče. ,,Jmenuji se Sam a ty jsi?“
,,Lily.“
,,To je krásné jméno. Kde máš rodiče?“
,,Nemám, oba umřeli.“
,,To je mi líto a co jiní příbuzní?“
,,Nemám nikoho.“ Stále se třásla zimou. ,,Je ti zima?“
,,To je dobrý.“
,,Pojď se mnou, u nás můžeš zůstat.“
,,Nechci vás obtěžovat.“
,,Neobtěžuješ, kdyby mi to vadilo, tak ti nenabízím.“
Přijely k Jackovi a Sam domů. ,,Bydlíš tu ještě s někým?“
,,S manželem, zrovna není doma, ale brzy se vrátí. Zatím se můžeš tady umýt, najdu ti něco na sebe a pak se společně najíme co říkáš?“
,,Tak jo.“ Lily scházela dolů, Sam zrovna prostírala stůl. ,,No nestyď se, já nekoušu.“
,,A váš manžel?“
,,Jack? Ten taky ne a navíc ještě není doma, přijde až večer.“ Obě se najedly a Lily pomohla Sam s nádobím.
Zrovna seděly u večeře, když se ode dveří ozval Jack. ,,Sam, jsem doma!“ Vešel do jídelny a zarazil se v pohybu. ,,Sam?“
,,Ano Jacku?“
,,Kdo je to?“
,,To je Lily. Byla na ulici, zmrzla by.“
,,Sam, to přece…Já tě chápu, ale nemůžeš brát domů, každé dítě, které se ti zalíbí.“
,,Ale Jacku,…!“
,,Jaký, ale Jacku?!“
,,Myslela jsem, že budeš mít trošku soucit.“ Lily sledovala dvojici manželů. ,,No dobře, může zůstat.“
,,Děkuju,“ objala ho. ,,No mě neděkuj, přece jí nevyženu na mráz, je tam zima, že by psa ven nevyhnal.“
,,Lily, tohle je Jack. Jacku, Lily.“
,,Ahoj,“ usmál se na ní. ,,Dobrý den.“
,,Ale tak nestyď se, já nekoušu, jen občas pouštím hrůzu.“
,,Občas jo?“ rozesmála se Sam. ,,Poslouchej ženo, jsi nějaká drzá.“
,,Měla jsem učitele.“
,,A znám ho?“
,,No znáš ho dobře.“
,,A představíš mi ho?“
,,Samozřejmě. Plukovník Jack O´Neill.“ Jack se k jejímu smíchu přidal a políbil jí na kořen nosu. ,,Už jste jedly?“
,,Ne, čekáme na tebe.“
,,To jste nemusely, ale přiznám se, že mám hlad jak vlk.“
Lily si u Jacka a Sam zvykla, Jack a Sam jí nakonec adoptovali a všichni tři si žili jako šťastná a spokojená rodina. ,,Slyšíš?“ usmívala se Sam na Jacka. ,,Jo. Naše sluníčko, jde rozbalovat dárky.“
,,Chceš jít taky?“
,,Si piš, se těším jak malý dítě na Vánoce.“ Sam se rozesmála. ,,Dobrý přirovnání Jacku.“
,,Takový stylový.“
,,Ahoj mami, ahoj tati.“ Přivítala je Lily. ,,Ahoj Lily, tak co pak ti Santa přinesl?“
,,Já ještě nevím, teď jsem přišla.“ Jack vzal jeden balíček. ,,Tak tohle je pro maminku.“
,,Jacku!“ ohnala se po něm Sam a dárek rozbalila. ,,Páni, děkuji,“ usmála se na Jacka, když vytáhla z krabičky voňavku. ,,No mě neděkuj.“ A začal rozbalovat svůj dárek. ,,Děláš si srandu ne?“ rozesmál se, když vybalil čepici, šálu a rukavice.“
,,Já ne, Santa.“
,,Jé, panenka.“ Oba se otočili na Lily, úplně viděli tu radost v dětských očích. ,,Mimochodem Jacku, to máš k těm lyžím.“
,,To mě napadlo neboj.“
,,Jacku!“ zavolala do ticha domu. ,,Jsem tady.“
,,Lily, ještě není doma?“
,,Ne. Ty úplně záříš, stalo se něco?“
,,Představ si, že se spletly.“
,,Jak? Kdo?“
,,Jsem těhotná Jacku.“ Tomu se roztáhly zornice radostí. ,,Sam!“ Vzal jí do náruče. ,,Pomalu,“ smála se, posadil se s ní na gauč a políbil jí do vlasů. ,,Miluji tě, tak strašně moc tě miluji, i tebe prcku,“ zašeptal k Saminu břichu. ,,Mami, tati, jsem doma.“ Lily vešla do obýváku a všimla si jak tam tak sedí a šťastně se na sebe usmívají. ,,Ahoj Lily,“ přivítala jí Sam. ,,Ahoj Lily,“ přivítal jí Jack. ,,Uteklo mi něco?“
,,Budeš mít sourozence.“
,,Vážně? To je skvělý.“
Jackovi a Sam se narodila holčička, pojmenovali jí Elizabeth. Měla oči jako studánky, po Sam a hnědé vlásky po Jackovi. ,,Já jí chci vidět,“ dožadovala se Lily Jackovi přízně, ten jí vzal a zvedl jí nad postýlku. ,,Ta je maličká.“
,,Taky jsi byla.“ Jack postavil Lily na zem a objal Sam. ,,Je nádherná.“
,,To je. Lily, nezlob tátu, za pár dní jsme doma, když to dobře půjde.“
Sam s Lisou se vrátily domů, přivítala je Lily. ,,Ahoj zlatíčko, kde máš tátu?“
,,Je nahoře. Mám ho zavolat?“
,,Ne, jdu za ním, pohlídej zatím Liz.“
,,Dobře mami.“ Sam vystoupala schody nahoru a otevřela dveře do pracovny, seděl tam na židli a něco dělal, přikryla mu oči. ,,Hádej kdo to je,“ smála se. ,,Ta nejúžasnější žena v celé téhle galaxii.“
,,Kecko!“ Jack vstal a políbil jí. ,,Kde máme Lisu?“
,,Dole s Lily.“ Oba sešli dolů, Lily seděla na koberci vedle tašky s Liz a dívala se na ní. ,,Můžu?“ otočil se Jack na Sam. ,,Jistě.“ Jack se sklonil a vzal Lisu do náruče. ,,Kuk princezno.“
V noci je probudil dětský pláč. ,,Jdu tam,“ vstala Sam. ,,Budeš chtít pomoct?“
,,Jak chceš,“ pokrčila rameny. ,,Neplač Liz, máma je tady.“ Jack se opřel o futro a pozoroval Sam. ,,Podržíš mi jí?“
,,Jasně,“ převzal Jack Liz. ,,Co se děje?“
,,Lily, běž spát ráno vstáváš do školy.“ Lily se vrátila do svého pokoje. ,,Tak pojď Liz, půjdeme spinkat.“ Uložili jí a odešli spát.
Jak šel čas, věnovali Jack se Sam víc pozornosti Liz a Lily se cítila odstrčená. Kdykoliv něco potřebovala byla odbita slovy Později Lily. Často ležela u sebe na pokoji na posteli a vzpomínala. Jak jí Sam objevila na tom parkovišti, jak jí vzala k sobě domů, na první Jackovu reakci a na všechno ostatní, teď to bylo pryč, všechno se točilo kolem Liz. ,,Lily, oběd!“ ozvalo se zezdola. Lily vstala a přešla do jídelny. ,,Dobrou chuť,“ popřáli si vzájemně. Během jídla bylo ticho, které rušily, pouze protesty Liz, že nebude jíst. ,,No tak zlato, papej.“ Krmila jí Sam. Liz usnula. ,,Tak co novýho ve škole?“ Lily zvedla oči. No jasně, teď se staráte. ,,Nic, normálka.“
,,Vážně?“ zeptal se nedůvěřivě Jack. ,,Jo, všechno je v pohodě tati.“
,,To jsem rád, ale kdyby byl nějakej problém, víš, že za náma můžeš kdykoliv přijít.“ Jo jasně. ,,Jo, aby jste mi řekli, později?“
,,Lily?“
,,A ne? Kdykoliv něco potřebuju, tak mi řeknete, abych přišla později.“
,,Lily, o čem to mluvíš?“ nechápala Sam. ,,Vždyť je to pravda.“
,,Víš přece, že Lisa potřebuje…“
,,Lisa, Lisa. To je furt dokola!“ Lily prudce vstala a odcházela. ,,Jak to s náma mluvíš?!“
,,Proč jste si mě brali, když jsem pro vás přítěž?!“
,,To není pravda, nejsi pro nás přítěž Lily.“ Ta už je, ale neslyšela a utekla. ,,Jacku?“
,,Ono jí to přejde.“
Nemají mě rádi! Lilyin zrak padla na batoh, naházela do něj svoje věci. Na stole nechala obálku a proklouzla oknem ven. Ani nevěděla, kam má jít, ale ona holka z ulice si přece poradí i když měla tolik let rodinu. Bloudila městem, aniž by věděla kam, objevila opuštěný dům, zalezla si do něj s tím, že tam přespí.
,,Lily, vstávej. Přijdeš pozdě do školy!“ Zaklepala Sam na Lily s Liz v náručí, ta si něco spokojeně žvatlala. ,,Tak Lily!“ Zkusil štěstí Jack, když nereagovala, otevřel dveře a zíral na prázdný pokoj. ,,Lily, no tak! Přece nebudeš trucovat.“ Sam si všimla obálky na stole. ,,Jacku!“ Podávala mu roztřesenýma rukama obálku, na které bylo napsánovi Mámě a tátovi. Jack jí otevřel a začetl se.
Mami, tati,
Až tenhle dopis budete číst, pravděpodobně už jsem hodně daleko od domova. Večer mi došlo pár věcí, už mě vlastně nepotřebujete, máte Liz a jste šťastní. Já jsem byla jen taková náplast na to, že nemáte žádné dítě.
Teď jsem v místě, kde lidé budou poslouchat moje problémy a kde mě nebude nikdo okřikovat a říkat, mi, že to vyřešíme později, protože později to nemá cenu řešit. Nebyla jsem k vám upřímná, začala jsem mít problémy ve škole. Věřte mi, že je to takhle pro všechny lepší.
Lily

,,Proboha, ona utekla!“ zděsil se Jack. ,,Cože?!“ Sam do očí vhrkly slzy. ,,Jacku, co budeme dělat?“
,,Musíme zavolat na policii.“
,,Nebojte se, vaší dceru najdeme,“ uklidňoval oba vyděšené rodiče policista. ,,Utekla, kvůli mně.“
,,To není pravda.“
,,Neměl jsem na ní křičet.“
,,Jacku, ty za nic nemůžeš.“
,,Jestli se jí něco stane, tak si to neodpustím.“
Lily se probudila a vedle ní seděl jakýsi chlap. ,,Doufám, že ti nevadí, že jsem si vedle tebe ustlal?“
,,Ne, jistě, že ne.“ Lily, raději troubila na ústup, vůbec se jí nelíbil. ,,Ale kam pak?“
,,Zase dál.“
,,Můžeš tu zůstat, já ti neublížím, jsem na ulici stejně jako ty. Říkají mi Chuck a ty jsi?“
,,Lily.“
,,To je krásné jméno a jak jsi se ocitla na ulici?“
,,Utekla jsem z domova?“
,,Problémy?“
,,Jo.“
Jack držel plačící Sam v náručí. ,,Já mám strach Jacku.“
,,Já taky, neboj všechno dobře dopadne.“
,,A co když ne?“
,,Uvidíš, že jo.“
,,A co když jí někdo znásilní, zabije a pak někde zahrabe?“
,,Sam, na to nesmíš myslet. Lily, bude v pořádku.“ Hladil jí po vlasech. Sám se bál taky. Vyčítal si, že na Lily křičel. Tolik se bál, aby se jí něco nestalo, aby jí někdo něco neudělal.
Lily se podařilo nenápadně vyklouznout, tomu muži, ale daleko neutekla, chytil jí za pas. ,,Né! Pusťte mě! Nešahajete na mě!“
,,Říkal jsem ti, přece, že ti neublížím, ale takhle mě podvádět nesmíš.“
,,Proč mě nenecháte jít?“
,,Jsme na tom stejně, oba na ulici a ani jeden z nás nechce být sám. Hele vím o místě, kde nám zaručeně nebude zima.“ Odvedl Lily do opuštěného domu, no zas tak opuštěný nebyl, byl v něm další muž. ,,Kdo to je Chucku?“
,,To je Lily Vernone, utekla z domu.“
,,Taková malá holka a už se sama toulá jo? Kolik ti je?“
,,Devět.“
,,A nemají o tebe vaši strach?“
,,Nevím.“
Jack nervozně pochodoval po obýváku, Sam spala na gauči, ale každou chvíli se budila. ,,Pořád nic?“
,,Ne,“ zavrtěl hlavou. Ozval se domovní zvonek. Jack otevřel. ,,Jsem poručík Jeremy Devron, pátrání po vaší dceři vychází na prázdno.“
,,Tak něco dělejte!“ vybuchl Jack. ,,Děláme co se dá, věřte mi.“
,,To vidím, tady stojíte a krafete. A moje dcera je někde tam venku.“
,,Uklidněte se pane O´Neille.“
,,Jak se mám podle vás uklidnit, když moje dcera je někde tam venku?“ Z auta vyběhl další policista. ,,Jeremy, dostali jsme hlášení, že někdo tu malou holčičku viděl v jednom z opuštěných domů na konci města.“
,,Dobře Gregu, jedeme.“
,,Sam, našli jí.“ Sam přišla ven. ,,Vážně?“
,,Ano.“
,,To je dobře,“ Jack jí objal. ,,Uvidíš bude to dobrý.“
,,No tak maličká, přece se nebudeš bát.“ Lily si všimla toho chtíče v očích obou mužů. ,,Ne!“ vykřikla a utekla do další místnosti. ,,Pojď sem, my ti neublížíme.“ Chuck naznačil Vernonovi, aby místnost obešel z druhý strany. Lily byla, tak vyděšená, že si nevšimla Verona stojícho za ní, ten jí přikryl pusu, aby nemohla křičet. Vyděsila se, když se jí Chuck začal dotýkat. Tati! Pomoz mi prosím tě! Tatínku! V tu chvíli se rozrazily dveře. ,,Odstupte od té holčičky!“ zahřměl hlas. Vernon Lily pustit a začal couvat, Chuck se otočil a zvedl ruce nad hlavu. Ve dveřích se objevil Jack. ,,Tatí!“ Skočila mu Lily do náruče a rozplakala se. ,,Neplač sluníčko, už jsem tady. Není ti nic?“
,,Ne,“ zavrtěla hlavou. ,,Děkuji vám.“
,,Nemáte zač pane O´Neille. A my půjdem viďte pánové?“
,,Tati?“
,,Ano?“
,,Půjdeme domů?“ Jack se usmál. ,,Jasně cvrčku, máma trhne strachy, kde se touláš.“
,,Tati, je mi líto, že jsem utekla. Neměla jsem to dělat.“
,,To mě je líto, že jsem na tebe křičel.“
,,Lily!“ vrhla se k ní Sam a objala jí, div jí neumačkala. ,,Měla jsem takový strach.“
,,Mrzí mě to mami.“
,,Už je dobře, holky moje!“ Objal je obě Jack. ,,Lily?“
,,Tati?“
,,Co se týče toho jestli jsme šťastní, že máme Liz, tak jsme. Ale máme vás rádi obě stejně.“ Malá hnědovlasá holčička pomaličku došla ke šťastné trojici. ,,Ahoj Liz,“ usmála se Lily a objala jí, byla ráda, že je konečně doma a že jí mají rádi. ,,Lily!“ zažvatlala malá. Lily se odtáhla. ,,Co že jsi říkala?“
,,Lily!“ zopakovala malá a zatleskala ručičkami. ,,Jo Jacku, máš smůlu, žádný tata, ale Lily.“
,,Se přes to přenesu neboj Sam.“
,,Chcete mi říct, že její první slovo je Lily?“
,,Jo,“ přikývli oba. ,,O jsem poctěna. Mám tě ráda Liz.“
Jack zkontroloval obě holky, obě spokojeně spaly. Tiše zavřel dveře a vrátil se k Sam, seděla na gauči a nohy měla stočené pod sebou. ,,Tak co?“
,,Spí obě, jako andílci.“
,,Jsem tak ráda, že to dobře dopadlo.“
,,Já taky Sam,“ Položila mu hlavu na rameno a on jí objal, když zjistil, že usnula. Opatrně jí vzal do náruče a odnesl do ložnice, kde si k ní přilehl. Všem se tu noc spalo krásně, všichni byli zase spolu.
Konec

12.02.2011 13:04:49 |
Autor: Sabina
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se